Tady jsou zkušenosti herců, kteří si tím prošli – aby sis udělal/a představu, jak to celé vypadá, a snad i aby ti odpověděly na otázky, které ti možná ještě zbývají.
Tyto příběhy ukazují, že profesionální herci a štáb chápou přirozené reakce těla, že hájit vlastní hranice je naprosto zásadní a že technická realita natáčení se od toho, co nakonec vidíme na plátně, výrazně liší.
Technická realita (asistent režie) #
Natáčeli jsme scénu ve sprše v nízkopočetním filmu. Odstranili jsme sprchové dveře, aby kamera viděla dovnitř. V koupelně se mačkali tři členové štábu: kameraman, zvukař s tyčí a technik na podlaze s mlhovačem pro efekt páry.
Herci přišli v tělových body. Pomáhal jsem jim přelézt přes technika do sprchy. Maskérka herečku upravila a oba nechala vypadat mokře. Režisér sledoval záběry na monitoru venku, protože v koupelně prostě nebylo místo.
Zaznělo „Jedem!" a oni začali svou vášnivou polibkovou scénu. Těsně předtím, než se rty dotkly, režisér zavolal „Stop!", protože páry bylo příliš a nic nebylo vidět. Herci vylezli ven, technik přenastavil mlhovač a dveřmi jsme prohnali vzduch, aby se pára rozptýlila.
O pět minut později byli všichni znovu na místě (zvukař stál na záchodové míse). Šli jsme na to znovu. O třicet sekund později byl polibek u konce a všichni vyšli ven, zatímco se světla přesouvala pro jiný úhel.
Tohle trvalo skoro tři hodiny. Na konci jsem byl promočený potem. Pro nikoho z nás to nebylo nic sexy ani romantického – byla to prostě práce.
Takže pokud tě trochu stydí, že tě štáb uvidí nahého/ou, měj na paměti, že oni nejspíš vůbec nemyslí na tebe, ale na svou práci a na to, jak jim je nepříjemně! Jak říká asistent režie – není to zvlášť sexy ani romantické. Je to práce.
Stát za svým (Jess) #
Natáčela jsem nezávislý film v Německu s poměrně mírnou milostnou scénou. Scénář jsem přečetla a vše probrala s režisérem – s tím, co jsme naplánovali, jsem byla v pohodě.
Jenže když přišel den natáčení, režisér začal mluvit o tom, že scénu „posílí". Místo nahoře bez chtěl úplnou nahotu a aby si mé intimní partie „pohrávala" s mým hereckým partnerem. To se mi vůbec nelíbilo.
S režisérem jsme se ostře pohádali. Kolega mě nepodpořil – jen seděl v rohu a koukal do telefonu. Skončila jsem na záchodě v slzách, režisér odešel ze setu a cestou na všechny křičel. Naštěstí mě podpořila kostymérka.
Jsem ráda, že jsem si stála za svým. Scénu jsme natočili podle původního plánu. Režisér se mnou tři dny nepromluvil, ale nakonec jsme se usmířili a obsadil mě do svého dalšího filmu.
Moje rada ostatním hercům: musíš respektovat své vlastní hranice, aby tě nikdo nedostal do situace, s níž bys původně nikdy nesouhlasil/a.
Jess se zachovala správně a problém vznikl proto, že režisér nebyl dostatečně připravený ani organizovaný.
Přirozené reakce (Richard) #
Pokaždé, když mám intimní scénu, se vzruším. Prostě se to stane. Říkám si, že kdybych se tvářil, že to tam není, každý to zpozoruje a bude to trapné pro všechny.
Když se to stalo poprvé, přiznal jsem to nahlas, řekl jsem to režisérovi, ten se zasmál a poslal runnera pro láhev studené vody. Dobře jsme se zasmáli.
Ne každý je tak odvážný jako Richard, ale je to dobrá rada.
Nezájem (Michelle) #
Na začátku kariéry jsem musela natočit scénu s chlapem, kterého jsem skutečně neměla ráda a který mě vůbec nepřitahoval. Prostě se to stane – a přitom výsledná scéna dopadla docela dobře, což mě trochu potěšilo.
Jak bys ty sám/sama přistoupil/a k intimní scéně s někým, koho příliš nesneseš? Podle toho, jakou postavu hraješ, může být jednou z odpovědí tohle: představ si, že ten člověk naproti tobě pro tebe není nepříjemný ani neatraktivní, a řekni si, že je to nejpůvabnější a nejžádanější člověk na světě. Zavřeš oči a líbáš muže nebo ženu svých snů – jednoduše řečeno.
Nehody (Kristen) #
Jednomu kolegovi se jednou při scéně „přihodilo" něco nečekaného. Hrozně mi bylo trapně – ne kvůli tomu, co se stalo, ale protože kolem stála spousta štábu, kteří to věděli. Toho kluka jsem navíc docela měla ráda, takže pak bylo velmi těžké s ním mluvit! On sám byl samozřejmě zdrcený, ubohák.
A opět – jak bys to ty zvládl/a? Pokud je dotyčný zahanben, není snadné věci otevřeně pojmenovat! Zamysli se na chvíli – kdybys právě odnatočil/a tuto scénu a tohle by se stalo, jak bys reagoval/a?
A nakonec příběh někoho, kdo to zažil poprvé… #
Čekala mě romantická scéna v nízkoprospěčním filmu a upřímně? Měl/a jsem z toho paniku celé měsíce. Víš, jak ti mysl běží k těm nejhorším scénářům – moje rozhodně běžela.
Herec, se kterým jsem měl/a hrát, se ukázal jako opravdu sympatický, což mě paradoxně ještě víc rozhodilo. Spolu jsme odnatočili už pár jiných scén a skvěle si rozuměli, takže jsem se teď pořádně bál/a, jak to udržet profesionální.
Večer před natáčením jsem udělal/a veškerou obvyklou přípravu – víš, hygiena, vše, co by tě napadlo. Jeden další herec mi dal praktickou radu, jak „situaci zvládnout" předem, a tu jsem stoprocentně dodržel/a; kromě toho jsem si vzal/a extra těsné spodní prádlo, které jsem měl/a mít pod kraťasy pro danou scénu.
Ale pak se stalo tohle – když jsme dorazili na set, moje kolegyně/kolega byl/a stejně nervózní jako já.
Režisér nebyl nikde k vidění, takže jsme si chvíli povídali, než jsem se rozhodl/a skočit do toho rovnou.
„Promiň, nechci být nezdvořilý/á, ale… když budeme natáčet tu naši scénu… eee… co vlastně budeme dělat? Myslím, že tě budu muset dotýkat, ale… kde?"
„Bohu díky, že ses zeptal/a!" vykřikla ona. „Mám z toho takové nervy!"
To bylo ohromné ulehčení. Sedli jsme si a pořádně si popovídali o tom, s čím jsme oba v pohodě. Hranice, co je v pořádku, co ne. Bylo to trochu trapné, ale naprosto nutné.
A pak začalo samotné natáčení – a víš co? Všechno to technické přebere velení. Myslím, že jsme udělali asi šest záběrů kvůli problémům se světlem, s kontinuitou, prostě obvyklý chaos na setu. Režisér pořád zastavoval, aby něco upravil a ukázal polohy (i když typicky jen mně).
Než jsme scénu konečně natočili pořádně, to neustálé zastavování a spouštění z toho udělalo víc práci než cokoliv jiného. A mít kolem půl tuctu členů štábu se světly a vybavením tě taky pěkně uzemní!
Vtipné bylo sledovat, jak se štáb snaží nevypadat žárlivě – to byl moment, kdy jsem se konečně uvolnil/a a mohl/a si svou práci opravdu užít.
Takže vše dobře dopadlo. Přesto je tu otázka profesionality: když se nad tím zamyslíš, jen málokdo dokáže být vášnivý a vzrušený, když ho sleduje celý plný pokoj lidí. A právě tady herci vynikají: dobří profesionální herci dokážou vše ostatní odfiltrovat a soustředit se na scénu – a přesně to ten herec výše udělal.
enCAST.pro
