Casting bez ohledu na barvu pleti vs. casting s vědomím barvy pleti

Casting bez ohledu na barvu pleti je metoda, která podporuje diverzitu a inkluzivitu v zábavním průmyslu tím, že při obsazování rolí nebere v potaz rasu, etnický původ ani barvu pleti herců.

Casting s vědomím barvy pleti naproti tomu umožňuje režisérům pracovat s historií a kulturou spojenou s každou rasou a využít je k vytvoření hlubšího a smysluplnějšího díla.

Příklady #

Úspěšným příkladem castingu bez ohledu na barvu pleti je seriál Netflixu Bridgerton, jehož různorodé obsazení ztvárňuje postavy z anglického období Regency. Vévoda je například hrán černošským hercem a královnu ztělesňuje herečka smíšeného původu. Seriál si získal mnoho příznivců, ale ne všichni ho přijali s nadšením.

Muzikál Hamilton zase využívá casting s vědomím barvy pleti k přehodnocení příběhu amerických otců zakladatelů. V různorodém obsazení hrají černošští a latinští herci historické postavy jako Alexander Hamilton, George Washington nebo Thomas Jefferson. Autor muzikálu Lin-Manuel Miranda vysvětlil, že šlo o záměrné rozhodnutí — paralelu mezi Hamiltonovým vzestupem skrze sílu slov a kariérou hip-hopového umělce.

Podobně inscenace Shakespearových Veselých žen windsorských od Jocelyn Bioh byla zasazena do harlemské čtvrti s početnou západoindickou komunitou a celý soubor tvořili západoindičtí herci, takže představení prostupovala západoindická kultura. Jde o pěkný příklad castingu s vědomím barvy pleti, který téma rasy uchopuje zcela svébytným způsobem.

Je to vždy správné? #

Existují situace, kdy casting bez ohledu na barvu pleti není vhodný — například při obsazování historických osobností.

Bylo by například problematické svěřit roli Nelsona Mandely bílému herci, a to vzhledem k historickému významu a kulturnímu zázemí skutečné osobnosti. Stejně tak obsazení černošské herečky do role Alžběty I. by nebylo historicky věrné a část diváků by to mohla vnímat jako urážlivé.

Je proto velmi důležité přistupovat k castingu bez ohledu na barvu pleti promyšleně a citlivě — před každým obsazovacím rozhodnutím je třeba vzít v úvahu kulturní a historický kontext dané postavy.

My v enCAST se však domníváme, že KAŽDÁ role by měla být obsazována bez ohledu na barvu pleti, pokud k tomu nejsou závažné důvody. Stejně tak by herci měli reagovat na KAŽDOU roli, pokud etnický původ není klíčovým požadavkem a oni daného původu nejsou.

Postoje komunit a autentická reprezentace #

Je důležité přemýšlet o tom, jak různé komunity vnímají obsazovací rozhodnutí. Co se širokému publiku jeví jako inkluzivní, nemusí tak působit na lidi, kteří jsou tímto způsobem reprezentováni. Obsazení korejského herce do role japonské postavy může vypadat jako projev diverzity, ale lidé z těchto komunit vědí, že jde o velmi odlišné kultury a historické zkušenosti. Takové rozhodnutí jim může připadat nevhodné nebo neúctivé.

Při zpracování příběhů z konkrétních kultur je zásadní naslouchat těmto komunitám. Domorodé národy například požadují, aby historické postavy z jejich řad hráli herci z jejich vlastních kmenů. Argumentují tím, že jen někdo z jejich komunity dokáže jejich zkušenosti skutečně pochopit a věrohodně ztvárnit. Dobrý casting tedy není jen o zastoupení různých ras — jde o to, aby reprezentace působila pravdivě a s úctou vůči lidem, jejichž příběhy jsou vyprávěny, a nejen vůči obecnému publiku.

Na závěr... #

Casting bez ohledu na barvu pleti i casting s vědomím barvy pleti jsou nepostradatelné nástroje pro podporu diverzity a inkluzivity v zábavním průmyslu.

Casting bez ohledu na barvu pleti může být problematický, pokud slouží pouze k plnění kvót diverzity nebo pomíjí kulturní a historický kontext postavy. Casting s vědomím barvy pleti naproti tomu umožňuje promyšlenější a nuancovanější přístup — bere v úvahu roli rasy a diskriminace a dovoluje režisérům pracovat s historií a kulturou každé rasy, čímž vznikají smysluplnější a inkluzivnější díla.

Bridgerton a Hamilton otevřeli cestu k různorodějšímu obsazování a je nezbytné přistupovat ke castingu promyšleně a citlivě, s ohledem na kulturní a historický kontext každé postavy. Nelze přitom popřít, že oba přístupy jsou nesmírně cenné a od dob, kdy John Wayne hrál mongolského vůdce Čingischána ve filmu Dobyvatel nebo Mickey Rooney ztvárňoval urážlivou rasistickou karikaturu japonské postavy v Snídani u Tiffanyho, výrazně napomohly ke spravedlivějšímu prostředí v castingu.